Jdi na obsah Jdi na menu
 


Radosti psího života

 

K radostem mého psího života patří ponejvíce běhání a překonávání překážek. Taky miluju vodu a koupání, docela i rybařinu. A taky bych pořád dělala nějaké povedené kousky, které trénuju s páníčkem.

Čím dál tím víc, mám m5.jpgtaky ráda drbáníčko.

Od našich kocourů jsem jako malá ledasco odkoukala a tak se mi líbilo třeba podlézat plot, přeskakovat plot, popotahovat po zahradě slepičky a taky dohnat všechno co se v lese rozběhlo a třeba skolit králíka u sousedů v kotci. Zvládnu i otevřít zavřené dveře.

 

Tohle všechno ale nějak moje dvounohé naplňovalo smutkem a tak pořád vymýšleli, jak by to se mnou tedy bylo nejlíp. Pořídili mi elektronický ohradník a elektronický výcvikový obojek, upravili trochu oplocení a musím říct, že jsme se nakonec dohodli. Hodně se mnou chodí do lesa a k řece a já už teď vím, že si hlavně musím hlídat je, protože to je moje smečka, k nim patřím a bez nich bych byla ztracená. A to teda nechci. Oni když sednou na kolo, tak to je potom parádní lítačka. A když ve Švédsku sedli do člunu a pak jsme přistáli na nějakém báječném malém ostrově, to bylo něco...

 

V pohodě zvládám jízdu autem, mám tam svou pohodlnou klec, taky umím jezdit všemi dopravními prostředky. Vlak je nejlepší a autobus asi nejhorší. Docela hlídám, ale moc u toho neštěkám.

Když se opékají buřty a nebo peče maso a je u nás hodně lidí a dětí, tak to je taky prima. Hodně ráda jezdím za psími kamarádkami do lesa za naším dědou a vůbec všude, kde cestuju jsem doma.

 

Chutnají mi granule a když se mi do toho přidá třeba naběračka kuřecí polévky nr8.jpgebo kus sýra, tak to je potom teprve bašta. Taky jsou bezva zábava sušené uši nebo třeba kost z vepřového kolena. Koupání a šampon tedy v lásce nemám, ale už to tak beru, že to musí být, stejně, jako když mi občas panička vyhřebelcuje kožich. V tomhle ohledu péče jsem nenáročná.

 

Ráda spím venku v boudě na slámě a když je mráz a leje, třeba na verandě, ale co mě leká jsou petardy na Silvestra. To bych nejradši vlezla do člověčího pelechu a dala si polštář na uši.

 

Stejně ale, řeknu Vám, je to prima psí život. Teď se mi v břiše vrtí pět nebo šest takových strakatých hafušáků a tak se všichni těšíme a jestli letos vyjde to moře... uvidíme, co na to řeknu.

 

Fotky k tomuhle vyprávění najdete na Radostech života.